Na konci ulice stojí starý dům. Žije tu mladá rodina s čtyřnohým parťákem, která toužila po více prostoru. Po místě, kde mohou být spolu i každý sám. Kde se dá tančit, tvořit, vařit, zvát přátele a zároveň mít klid. Chtěli domov, který je otevřený, přátelský a opravdový, stejně jako oni sami.
Koncept
Směr dostavby určilo samo místo. Ulice má jasný rytmus starých hornických domků, proto dům rozšiřujeme jednoduchou hmotou se sedlovou střechou. Středem návrhu je společenský prostor propojený se zahradou. Odtud se dům přirozeně rozvíjí dál. Do ateliéru, dílny a do klidného patra pro celou rodinu. Vzniká tak domov, který drží pohromadě to společné i to osobní.
Prostor
přízemí
podkroví
Architektura
Atrium
Atrium před domem je chráněný prostor odstíněný od ruchu ulice. Společenský prostor díky němu dýchá ven, ale má své soukromí. A když jde kolem známý, může zaklepat a posedět tu na kávu, aniž by musel procházet celý dům.
Nový domov
Vznikl dům, který z místa získává maximum možného. Odpovídá životu rodiny. Nabízí prostor pro společné chvíle i prostor pro ticho. Místo, kde mohou přátelé přespat a děti tvořit. Dům, který je otevřený a živý, ale zároveň osobní a klidný. Staré dává rámec novému. Nové přináší život starému. Je to nový domov.


























